Eko-domácnost: Praní
Možná už jste někdy slyšeli, že klasické prací prášky nejsou úplně eňo-něno ani pro přírodu, ani pro nás. A i když už spousta lidí konvertovala k přírodní péči o sebe sama, konvenčním pracím práškům se jim stále nějak nedaří vyhnout. Možná jsou ty ekologické moc drahé? Možná jsou ty ekologické méně účinné? No, pojďme se na to podívat!
Co obsahují běžné prací prášky?
- Fosfáty, soli kyseliny fosforečné. Působí jako změkčovadla a odstraňovače skvrn, nejsou ale odbouratelné a nezachytí je ani čističky. Uniklé fosfáty z pracích prášků v kombinaci s fosfáty využívanými v chemických hnojivech způsobují zelený povlak na stojatých vodách, v nichž nemohou žít organismy ani koupat se lidé. V sypkých pracích prášcích byste je u nás našli, a to i přesto, že jsou od roku 2006 legislativou zakázané. Na pracích prášcích totiž není povinnost uvádět složení, a je tudíž mnohem jednodušší tam nějaký ten fosfor utajit.
- Parfémy. V dnešní době se stále více lidí stává alergickými na různé látky. V kosmetice a drogerii jsou to především parfémy. Vůně pracího prášku samozřejmě v prádle zůstává a s ním v něm zůstává i potenciální vyvolávač alergické reakce. Nenechte se ošálit, toto vzletné slovo "Parfum" ukryté v seznamu použitých surovin neznamená nic jiného, než že byl produkt ovoněn synteticky vytvořenou vůní. Na tom by ještě nebylo nic tak hrozného. Problém je v tom, že za tohle slovíčko se dá schovat ledacos a vy nikdy nebudete vědět, co za látku vlastně ten parfém je a zda vám může uškodit, či nikoliv.
- Soli. No, prostě obyčejné, třeba ty, kterými dochucujete polívku. Ptáte se, proč se v pracích prášcích vyskytuje sůl? Protože je levná. Jedná se o pouhé plnidlo, díky kterému je cena konvenčního pracího prášku výrazně nižší, ale jeho dávkování je také kvůli tomu výrazně vyšší. Jedná se o boudu na zákazníka, který neumí počítat.
Co obsahují eco-friendly prací prášky?
- Mýdlo. To, které znáte, ručně vyrobené mýdlo, které výborně čistí. Nahradí jakékoli jiné tenzidy i v pracích prášcích. Ve vodě se rozpouští a nezatěžuje životní prostředí.
- Prací sodu, uhličtan sodný. Jedná se o zásaditou látku, která upravuje pH vody, a tím zvyšuje prací účinek a změkčuje vodu (tím zastupuje výše zmíněné fosfáty).
- Perkarbonát sodný. Slouží jako bělidlo, přidává se tedy do pracích prášků na bílé prádlo. Tato látka se v pračce přeměňuje na oxid uhličitý a vodu, je tedy maximálně šetrná.
- TAED (tetraacetylethylendiamin), aktivátor perkarbonátu. Jakkoli to zní chemicky, tato látka je organického původu, je biologicky odbouratelná, není toxická pro vodní organizmy a nedráždí kůži. Používá se jako aktivátor perkarbonátu za nižších teplot. Pokud perete na méně než 60 stupňů, perkarbonát by samostatně nefungoval. Přidává se tedy k němu právě tato látka, aby se bílé prádlo dobře vypralo i při nižších teplotách.
Jak si vyrobit vlastní ekologický prací prášek?
Nyní se s vámi podělím o recept, který používám já sama a který také vyrábím ostatním, když mě o to požádají. Jedná se o recept, který si ale budete muset upravit v závislosti na vlastních zkušenostech s praním a také v závislosti na tvrdosti vody, ve které perete. Pokud máte tvrdou vodu, budete zpravidla potřebovat vyšší dávkování. U nás v Budějcích je voda měkká, a dávkování je tudíž nižší.
Recept na prací prášek na barevné prádlo
300 g kokosového mýdla na praní
700 g prací sody
Postup: Mýdlo najemno nastrouhejte a promíchejte s prací sodou. Hotovo.
Recept na prací prášek na bílé prádlo
200 g kokosového mýdla na praní
550 g prací sody
12 g TAED
250 g perkarbonátu sodného
Postup: Mýdlo najemno nastrouhejte a smíchejte s ostatními surovinami. Promíchejte. Hotovo.
Dávkování je cca 20 g (2 polévkové lžíce) pracího prášku na jednu várku (5 kg) prádla. Vše je třeba upravit dle osobních zkušeností. Pro tvrdou vodu bude třeba dávkování zvýšit.
Recept na prací sliz (přebírám z ekokoza.cz)
10 litrů vařící vody
250 g kokosového mýdla na praní
250 g prací sody
V kýblu naplněném vařící vodou rozpusťte nastrouhané mýdlo a poté přisypte a rozpusťte prací sodu. Nechte zchladnout. Pečlivě uzavřete.
Ekokoza uvádí, že se tento gel nemůže zkazit, co se ovšem pohybuji v mydlářských okruzích, vyskytly se už i případy, kdy zplesnivělo tekuté mýdlo (to vyrobené z hydroxidu). Dříve se mělo za to, že je mýdlo natolik zásadité, že se v něm plíseň vytvořit nemůže. U tekutého mýdla je už ale obsaženo tolik vody, že je to klidně možné. Stejně jako u pracího gelu. Nedoporučuji tedy vytvářet bůhvíjak veliké balení do zásoby, i těch 10 litrů je ažaž!
Co aviváž?
Chcete-li, aby i aviváž (a o té by se taky daly popsat stohy!) byla netoxická, použijte ocet. Lupněte ocet do dávkovače na aviváž (prostě von vok) a uvidíte, že obstará všechny funkce aviváže úplně hravě! A nebojte se, ne, vaše prádlo nebude smrdět octem!
Co že mi to prádlo z pračky najednou nevoní?
No, nevoní. O těch vůních syntetických již byla řeč, ty vůně přírodní (silice neboli esenciální či éterické oleje) jsou zase toxické pro vodní organismy. Ani moje mýdlo na praní není ovoněné. Není to totiž při praní cítit a nevím, kolik silice bych tam musela nalít, aby to cítit bylo! Samostatně používat silice se moc nedoporučuje. Nemáte je v čem rozpustit, jelikož jsou rozpustné v tucích, a neředěné se na kůži nesmí používat. Někdo nakape několik kapek silice na kapesník, který poté hodí i s prádlem do sušičky, já doporučuji užívat si vůni prádla takovou, jaká je - prostě vůně čistoty!